Jaro roku 2015 jsme poprvé objevili únikové hry, když na nás vyskočila hra Lostrooms se svou první otevřenou místností – vražda v pokoji Hotel Le Marais. S přítelkyní a dvěma kamarády jsme rezervovali sobotu brzy dopoledne a vyrazili s pocitem očekávání, nervozity a s pořádným zbytkáčem z pátečního večírku. U vstupu nás uvítala velmi příjemná slečna s dotazem, jestli už jsme na podobné hře byli. Jakmile zjistila, že jsme uplní nováčci, v poklidu vysvětlila o co jde a co smíme a nesmíme (například, že nesmíme rozšroubovat postel na součástky alá Ikea, což prý udělal jeden z prvních týmů po otevření).

Nikdo z nás nečekal, že bychom z únikové místnosti vyšli dříve, než za maximální hodinu, takže jsme si raději všichni ještě odskočili a šlo se na to. Po vstupu do místnosti jsme se rozhlédli, každý se vrhnul do jiného koutu a začali jsme pátrat a šmejdit, jako v hodně špatném dílu Prostřeno. Hned na začátku jsem pojal podezření, že mi ostatní naschvál schovávají nápovědy do jiného hrníčku. Vůbec jsem nemohl na nic přijít a nic najít. Zpětně se dokonce přišlo na to, že jedinou nápovědu, na kterou jsem přišel, jsem otevřel bez patřičného klíče tím, že jsem daný zámek omylem rozbil.

Vražda v hotelovém pokoji Hotel Le Marais

Pak se mi naopak zasekla přítelkyně, když na jednu věc koukala patnáct minut a byla stoprocentně přesvědčená, že je v ní skrytá nápověda. Snažili jsme se jí vysvětlit, ať se od toho odprostí, že se na to možná dívá nedobře a že v tom jenom vidí to, co ona sama chce. Jenže marná snaha. Jak se jednou někdo zamiluje, tak s ním nikdo nehne. V tomhle případě navíc bohužel ne do mě, ale do nepodstatné nápovědy.

Naštěstí jsme s námi měli ještě dva kamarády…chtělo by se možná říci. Jenže jednomu se zalíbila myšlenka dopoledního šlofíka na krásně ustlané posteli a druhý se rozhodl, že se pokusí utéct pryč (což se ze zamčené místnosti dělá blbě). Jak už to ale v pohádkách bývá, nakonec jsme záhadnou vraždu vyřešili. Hodná slečná nás jednou či dvakrát popostrčila kupředu, přítelkyně se odsekla a já jsem nakonec dokonce vyřešil finální šifru.

Hodnocení Hotelu Le Marais

Úniková hra Hotel Le Marais je skvělý výběr pro týmy, které jdou na únikovou hru poprvé. Rozhodně nečekejte žádné složité šifry nebo matematické a logické hádanky. Jde spíše o váš postřeh, umění hledat a instinkt detektiva. My jsme se skvěle bavili a můžeme tuto místnost jenom doporučit.

Ještě pořád se bojíte navštívit únikovou hru, abyste se neztrapnili, že na nic nepřijdete? No my už jsme se ztrapnili a hrozně nás to bavilo. V únikových hrách nejde o to překonávat rekordy, ale užít si hru samotnou. Rozhodně není na škodu se občas zastavit a podívat se, co zrovna dělají ostatní, jak jsou zapálení do hry a jakou mají radost, když na něco přijdou. Jde o to se na hodinu odtrhnout od reality, hodit všechno za hlavu a řešit konečně zajímavější problémy. Třeba právě záhadnou vraždu v hotelovém pokoji od Lostrooms.